Samozřejmě nepíšu výhradně inkoustem. Ne všude lze použít plničku, navíc inkoust některých značek (zejména takové ty Tesco značky) má tendenci na světle strašlivě rychle blednout. To jsem si ověřila na táboře - hláška na hláškovníku do dvou dní vybledla tak, že se sotva dala přečíst. Tam byla propiska nutností, bohužel jsem ty vybledávací bombičky měla na táboře zrovna v rok, kdy jsem neměla s sebou ani jednu propisku, tak jsem si půjčovala, kde se dalo. Postěžovala jsem si pak veřejně, že bych potřebovala propisku s normálními standardními náplněmi - a jedna dobrá duše toho využila a zásobila mě tak, že jsem dodnes nevypsala ani jednu. Jsou to dneska přesně dva roky. A to si myslím, že píšu hodně a dokonce se občas stane, že s nimi i kreslím.
Existují taky papíry, na které se prostě nedá psát inkoustem - hlavně ty hladké lesklé. Písmo na nich schne hrozně dlouho, v horším případě nezaschne vůbec. Narozeninová přání píšu radši propiskou.
Když je potřeba vystavit nějaký zápis slunečnímu světlu, jsou super různá pera s tekutými inkousty, osobně mám třeba hodně ráda to jednorázové čínské, co jsou čtyři za 30 korun. Jenom dost propíjejí, ale to se stává i lepším značkám (Schneider Bionic Worker bratru za stovku propíjí taky). Kdysi jsem psala i Tornadem, ale to hrozně rychle bledlo a navíc u mě moc nevydrželo a na konci nevzhledně škrábalo... ale je to už pár let a v Centropenu určitě pracovali na tom, aby tyhle neduhy odstranili. Centropen dělá i Teenager Pen, který jsem si zkoušela od kamarádky a přišel mi docela dobrý. Nejsem žádný super ekologický aktivista, ale mrzí mě, že musím vyhodit celé pero, když jsem "jenom" vypsala náplň. Kdysi, když jsem byla na základce, se dělalo podobné pero, nevím, kdo ho vyráběl, mělo strakaté tělo a jednobarevný uzávěr a co se týče všech rollerů (pera s kuličkou), které jsem kdy vyzkoušela, bylo zdaleka nejlepší, protože téměř nepropíjelo.
Marné nejsou ani gelovky, za všechny jmenujme Pilot Frixion, který by mě potěšil ještě trochu víc, kdyby měl malinko užší špičku a náplň vydržela o fous déle. Existuje i Frixion Point, který má špičku tenčí, ale nevím, jestli jsou ty náplně vzájemně prohoditelné. Gumovatelnost moc nevyužiju, spíš mi vyhovuje, že po papíře příjemně klouže. Výhodou gelovek je, že jsou v mnoha a mnoha barvách včetně zlaté, stříbrné a bílé, různé neonové verze, verze se třpytkami... zkrátka, když potřebujete napsat diplom pro vítěze táborového bodování, je to ono.
Jednou jedno dítě nechalo v klubovně Pentel Energel. To nemělo dělat, zkusila jsem si ho :-) kdybych neměla Pilota, určitě by to byl můj favorit, krásně klouže po papíře a píše tence, na což jsem zatížená. Je to ale taky dražší záležitost, náplň stojí kolem 50 Kč. Pořád je to méně než krabička cigaret, ale na psací potřebu to v našich končinách není zrovna málo.
Na co nedám dopustit, to jsou tenké Centropeny, typ Tri Liner nebo Handwriter. Kdo si vzpomene, jaké fixy se rozdávaly při sčítání lidu v roce 2001, tak to jsou přesně ony. Mají zajímavé špičky, které když dopíší, tak prostě dopíší, žádné škrábání, nestejnoměrné linie a tak. Anglicky se tento typ hrotu nazývá "porous tip". Černý inkoust v těchto fixech má zvláštní vlastnost, na sluníčku vybledá do tmavě fialova. Rollery stejné značky se mi úplně neosvědčily (zažila jsem několik vypadlých kuliček, což je neopravitelné), některé finelinery (jehlové hroty) měly zase tendenci produkovat zvláštní nepravidelně silnou linku. Hlavně ty silnější. Ty slabší jsou OK. Tenký černý fix používám pro vytahování obrysů, když potřebuju něco nakreslit a taky pro přípravu her pro děcka z oddílu. Černý inkoust lze v pohodě vyprat, sice je tím pádem taky rozmyvatelný náhodnou přeháňkou, ale přece jen po něm na papíru zůstane trochu stopa (růžová!).
V mém pouzdře čeká na svoji příležitost také jeden fix s pigmentovým inkoustem, a sice jeden Rotring 0,7, typ fineliner. Mám ho už poměrně dlouho, ale zatím nebyla příležitost ho vyzkoušet. Je to celkem drahá záležitost (asi 70 Kč), ale v zimě likvidovali v Lasu papírnictví a koupila jsem ho asi za čtvrtinu. Do takových míst by mě neměli pouštět. Chválabohu, že už skoro nic neměli. Nebo aspoň skoro nic pro mě. To, co ostatní holky utratí za šminky a oblečení, já jsem schopná utratit za psací potřeby. No dobře, tolik ne. Nejsem zatížená na pera za 3 000, zejména proto, že bych měla strach je pak používat, převážet atd.
Ale i tak mám psacího náčiní asi tolik, kolik mívají moje vrstevnice malovátek a bot dohromady.
Žádné komentáře:
Okomentovat