To jsem už dávno, ale teď na to budu mít glejt! Jo, udělala jsem státnice. Myslela jsem, že bude horší odstátnicovat, než obhájit a ukázalo se, že to bude naopak. No nic. Snažila se i moje vedoucí a uhájila C. Předchozí trable budiž zapomenuty. Oponentka byla fajn. Horší byla předsedkyně komise. Měla jsem pocit, že kdyby mě nechala domluvit, vysvětlila bych jí celkem v klidu, o čem byla řeč. Ale myslím, že na tyhle problémy rychle zapomenu. Hlavně, že to mám. Popravdě, byla bych vděčná za E, ne, že by mi to bylo jedno, ale po tom jaru byl malý zázrak, že jsem se ke státnicím vůbec doplazila. Jak jsem se dověděla, zdaleka nejsem z ročníku jediná, kdo měl pořádné problémy, které se školou vůbec nesouvisely. Ten ročník 2010 je jakýsi smůlovatý.
Skóre C, A, B, C je mnohem lepší, než co jsem čekala. Hlavně, že to mám za sebou. Zatím mi to nedochází, to mě čeká na táboře (tam člověku při civění na řeku dojde hromada věcí).
Jo, státnicovala jsem s tužkou od L. mamky. Když mi ji dala, ze srandy jsem řekla, že si ji schovám na státnice. No a u přípravy jsem sloupla voskovou kuličku chránící hrot a vytáhla si otázku, kterou jsem chtěla, druhou, která nebyla tak zlá a třetí, která nebyla ani dobrá ani špatná. V tom okruhu byly asi lepší, ale i mnohem horší. Jo, spoléhala jsem se na pomoc shůry. Koneckonců L. studoval informační management, který jsme také měli.
Tak jo. Hotovo. Pozítří bych měla konečně jet na tábor.
Žádné komentáře:
Okomentovat