Three Days from Hell

Pokud jste zaznamenali narážku na hudební uskupení (nebo jak to nazvat) Two Steps from Hell, jste na správné stopě. Jsou to moji oblíbenci.
Příští týden bude, hodně mírně řečeno, pekelný.
V pondělí... v pondělí... v deset hodin na nás myslete. L. mamka jde na vyšetření. Dlužno dodat, že na vyšetření, do kterého se její původní doktor nechtěl pustit, protože hrozí závažné technické i zdravotní komplikace. Nicméně její současný doktor ji tam poslal a doktor, který to má dělat, se tváří, že je machr a že to zvládne. Dokonce i bez narkózy, kterou předchozí doktor podmiňoval příští provedení tohoto vyšetření.
Takže už čtyři dny každý den dostávám SMS typu "Ahoj, můžu...(dosaď nějakou potravinu)?" a googlím a googlím.
Právo L. mamku doprovázet připadlo mi. Ano, všimněte si, právo. Ne povinnost! Byla jsem totiž vybrána coby člověk, co se jen tak nesloží, kdyby to dopadlo špatně. Doufám, že mi tahle reputace vydrží, protože dopadnout to může vskutku všelijak.
Situaci nijak nepomáhá ani okolí, které přispěchalo s historkami, které někdy hraničí s urban legends a hlavně asi hrajou na to, že většina lidí neabsolvovala biologii člověka u profesorky Veselé z našeho gymnázia a tím pádem netuší, že některé věci jsou v lidském těle opravdu anatomicky nemožné. Příštímu člověku, který L. mamku před tím pondělkem vyděsí, osobně uhryznu hlavu. I kdyby ta historka byla tentokrát pravdivá. Proč to ti lidi kurnikšopa dělají?
Nevím, co budu dělat těch cca 30-40 minut, než bude po všem. Ale už teď vím, že to bude jedna z nejdelších půlhodin v mém životě. A budu muset doufat, že to bude jen půlhodina. Ono to totiž může být i dvakrát tolik. A z minulé zkušenosti od tohohle doktora vím, jak dlouhá je každá nadpočetná minuta v čekárně. Aspoň že to protentokrát nevypadá na rakovinu. Během posledního půlroku a zejména během oněch památných pěti týdnů mezi půlkou prosince a půlkou ledna se tohle slovo skloňovalo až příliš často.

Vypadá to, že po pondělku bude páteční trhání osmiček docela selanka. No tak jo, nervózní z toho jsem - ale dokud nebude po pondělku, tak si myslím, že mě to nedostihne.

To, co vypadalo zle, se obvykle tak zlým neukázalo. To, co vypadalo jako banalita, se obvykle zvrtlo do dramatu. Tak třeba to tak zůstane, protože pondělí slibuje opravdu napínavý zážitek. Samozřejmě hlavně pro nezúčastněného diváka.