28

Dneska je 3. března, což znamená jediné: L. má 28. narozeniny. A to znamená taky jediné: dělá se vzpomínka. Respektive - včera jsem ji dodělala, dnes ráno nahodila přes FTP. Ano, spáchala jsem web. A ráno jsem ho nahodila proto, abych se po poledni zděsila, že na rozlišení 1024x768 vypadá opravdu docela jinak než na mém 1366x768. Update 4.3.: Vlastníte-li podobná rozlišení (a Firefox nebo Chrome), budete spokojení. Na optimalizaci pro Internet Explorer/větší/menší rozlišení/tablety/mobily/(sem doplňte to, na čem vám to nefunguje) ještě dojde. Web prošel také testováním na tabletu Acer Iconia Tab (rozlišení 1280x800) a ve Firefoxu, Chrome a vestavěném androidovém prohlížeči vypadá slušně. Opera Mobile ho rozhází - nepřišla jsem zatím na to, proč, ale problémy jsou i s desktopovou Operou (nevykreslí správné písmo).

Vznik webu provázely nemalé potíže. zejména proto, že jsem líná a chtěla jsem si to ulehčit pomocí Google Sites. Chyba lávky! Nejenže jsem si to neulehčila, spíš naopak. Kdybych oprášila HTML a CSS hned, měla bych to o polovinu snazší.

Největším borcem je kamarád Vlček (Vlczech - aspoň tak se podepisuje), který mi hned v počátku nabízel subdoménu na svém webu. Zprvu jsem moc nechtěla, nicméně když se zjistilo, že na Google Sites nepoběží PHP a CSS bude dost blbnout, rezignovala jsem na svou pýchu - koneckonců nemusím vždycky všechno řešit sama! - a nakonec je tedy web pod jeho doménou: http://lucass.vlczech.cz/. Vlček je také zodpovědný za to, že běží kniha návštěv koncipovaná jako zóna, kde můžete zapálit svíčku nebo položit kytičku, protože mi pomohl adaptovat skript pro knihu návštěv bez databáze z Interval.cz, který ovšem byl psán ve značně fousaté verzi PHP (z roku 2000) a některé věci tam nechtěly fungovat a vyhazovaly četné chyby.

Dnešní den byl takový "povedený". Šli jsme samozřejmě na hřbitov. Děláme to každé narozeniny. Dostala jsem za úkol cestou na autobus vyzvednout kytku a koupit takový ten sáček s práškem, co se dává do váz, aby květiny tak rychle nevadly. Květinářství jsem měla po cestě a kytku jsem vyzvedla. Jenže v tramvaji mi došlo, že nemám tu výživu do vázy. Naštěstí je jedno květinářství ve staré Karolíně a pak taky jedno v podchodu na Frýdlantských mostech. Výživu měli.
V Paskově konstatoval L. taťka, že zapomněl lampy, které doma umýval. I sedl na kolo a jel pro ně (přes půl města). Když přijel, zjistilo se, že nemá lampový olej a že doma odložil AA baterky s tím, že je nebude potřebovat. Bohužel dvě LED svíčky, které přinesla L. mamka, byly zrovna na AA baterky (předpokládali jsme AAA). Konstatovali jsme, že si z nás L. dělá srandu. Tohle jsem zachránila dvakrát dvěma alkalickými baterkami z brašny na foťák. No a v závěru ještě L. mamka zredukovala počet lamp na hrobě tím, že jednu rozbila. L. taťka posléze řekl, že je to jen dobře, že jich tam stejně bylo moc. Nelze mu upřít, že měl pravdu, neboť na L. hrobě je víc lamp, než na všech okolních hrobech dohromady.
V autobuse domů jsem zjistila, že ty dva sáčky s práškem do váz mám stále v kapse.
Zkrátka si z nás L. dneska dělal srandu.