Doufala jsem, že L. mamka nezůstane dlouho bez pejska a hned další den jsem byla pověřena sehnáním nějakého inzerátu. Bez pejska bylo doma smutno a hlavně - stav L. mamky se dost zhoršil. To čtyřnohé antidepresivum jí hrozně chybělo.
A tady je ten vejlupek, který vzešel z reality show Pudlchallenge aneb Hledá se Beny II.:
Bude to také stříbrný trpasličí pudlík, jmenuje se Crazy a svému jménu dělá čest. Zkrotit tuhle dvoukilovou chlupatou kuličku je snad těžší než zkrotit lva berberského. Energie má na rozdávání, lítá po bytě i venku jak ušaté torpédo, tancuje na vodítku, kouše do všeho, co se namane (nejradši do mých prstů, přemýšlím o jejich natření chilli omáčkou), miluje fyzický kontakt, strašně rád se nosí a mně přísluší právo ho každý den kolem 12. hodiny vyvenčit. Ono to nezní tak složitě, kdyby to nebylo hodinu cesty a 20 km daleko :-D ale stejně jsem bez práce a nutně potřebuju udržovat pracovní návyky. Začínala jsem mít totiž dojem, že o ně pomalu přicházím a nutnost být někde na určitou hodinu a něco muset udělat, mi dost chyběla.
Zatímco Beny byl i v mládí takový psí profesor, vždy důstojně se chovající, který se po nažrání a vyvenčení vždy uložil někam na měkké, aby tam dumal o nějakých veledůležitých psích záležitostech, tohle třeštiprdlo chvilku neposedí a pokud zrovna nespí, musí být člověk stále ve střehu. Asi po 10 dnech sice pochopil, co má dělat venku, ale jsou mu jen 3 měsíce, takže sem tam ještě čurá a kaká, kde se mu zrovna zamane. Dnes je jediný pracovní den týdne, kdy s ním nejsem, protože jsem byla na 11 objednaná k lékaři, tudíž byl celou pracovní dobu paničky sám doma. Budu doufat, že tam nenadělal takový bugr, jako když jsem včera přišla a on měl v pelíšku natahané paniččino pyžamo (jediný kus oblečení, který nebyl ve skříni) a její deka byla stažená z postele. Už umí (asi na vteřinu) "sedni", docela obstojně reaguje na "fuj" a "nesmíš" a zná i "au" (když mě moc štípne do ruky). Je to prostě živel a panička s ním bude mít ještě hromadu práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat