Čtvrté výročí

Včera to byly čtyři roky, co jsme tak surovým a neomluvitelným způsobem přišli o spolužáka a hlavně skvělého kamaráda, kterého mnozí z nás považovali spíše za bráchu. Člověk by nikdy nepomyslel, že čtyři roky utečou tak strašně rychle...

Na hřbitově jsme byli v pátek. Dneska nás čeká další mše. 

Vzpomínka, kterou jsme s L. mamkou připravily pro Dlouhou cestu, má opět podobu videa.